Problematika registrovaného partnerství je stálým námětem pro média všeho druhu, stejně jako bohatým zdrojem diskusí všeho druhu. Pokud přesně nevíte, o co vlastně jde, měl by vám následující článek rozšířit trochu obzory. I v případě, že o tomto problému máte přehled, můžeme vám poskytnout pár nových informací.
Registrované partnerství je trvalé spojení osob stejného pohlaví s právním statusem. Toto partnerství je výsledkem společné svobodné vůle dvou jedinců totožného pohlaví. Je činěno svobodně, vědomě a před matrikářem na základě otázky, která je oběma aktérům či aktérkám položena. Obě osoby ještě před prohlášením uvedou, že neznají žádné okolnosti, které by tomuto právnímu aktu bránily. O jejich prohlášení je sepsán úřední protokol podepsaný jak osobami, tak i matrikářem. Pokud je potřeba, je přítomen i tlumočník. Registrované partnerství je pak zaneseno do záznamů.
Partnerství je přístupné každému, komu ho zákon vyloženě nezakazuje. Podmínkou je státní občanství České republiky minimálně i jedné ze vstupujících osob. Registrované partnerství samozřejmě nemohou uzavřít jedinci osoby mladší osmnácti let, osoby v přímém příbuzenském vztahu, bez způsobilosti k právním úkonům nebo ty, které už dříve vstoupily do manželství či registrovaného partnerství s jinou osobou či do podobných právních svazků ať u nás, nebo v zahraničí. Záležitosti kolem registrovaného partnerství vyřizujíc příslušné matriční úřady – většinou magistráty větších měst nebo úřady městských částí. V případě úřadů ČR je třeba prokázat státní příslušnost, rodný list, doklad o občanství, z výpisu evidence obyvatel získat informace o místě trvalého pobytu a rodinném stavu. V případě předchozích svazků či manželství pak rozsudek o rozvodu, úmrtní list partnera či partnerky apod. Zákon o registrovaném partnerství za svou existenci zatím vykazuje mnohem menší míru rozvodovosti, než jaká existuje v případě heterosexuálních svazků.
V ČR existuje registrované partnerství jako právní pojem od roku 2006. Prošel poslaneckou sněmovnou i přes námitky prezidenta Václava Klause. Již dříve byl v různých podobách navrhován a to dokonce od roku 1990. Na Slovensku dodnes takový zákon neexistuje. Obdoba registrovaného partnerství existuje v mnoha zemích, jen konkrétní právní úpravy se od sebe liší. Některé země kladou toto spojení na roveň manželství – Nizozemsko, Belgie, Portugalsko, Norsko, Španělsko nebo Švédsko. Dle aktuální české legislativy brání registrované partnerství osvojení dítěte.
Poté, co je společný akt zapsán, je vydán doklad o registrovaném partnerství. Nový stav se také zapisuje do občanských průkazů. Místo položky „Rodinný stav“ se objevuje pouze „Stav“, k čemuž je následně připsáno „partnerství“, nebo „zaniklé partnerství“. Tato forma registrovaného partnerství zaniká úmrtím jednoho z partnerů, či soudním rozhodnutím na žádost jednoho z partnerů nebo dohody obou. Tento stav s sebou nese hodně práv a také povinnosti, které ovlivňují život obou. Partneři společně řeší věci týkající se života, mohou se zastupovat v běžných záležitostech a činy jednoho zavazují oba dva. Oba mají mít dle zákona stejnou životní úroveň a vzájemně se podporovat.
Za určitých okolností může po konci partnerství vyžadovat po druhém výživné. Registrované partnerství nezakládá automaticky společné vlastnictví – věci pořízené během jeho trvání nabývá každý sám za sebe, případně rovným dílem do podílového vlastnictví. Nevzniká ani automatický společný nájem nemovitosti – vše je na dohodě, ovšem partner má právo na užívání bytu druhého z partnerů. Po úmrtí jednoho z nich přechází nájem na druhého jako pozůstalou osobu. Lékaři mohou informovat partnery o nemocech a potřebné péči. V případě úmrtí dědí partner rovným dílem společné s dětmi zemřelého v první dědické skupině, při bezdětnosti ve druhé společně s rodiči zemřelého. Nabývá nejméně poloviny dědictví a krom toho může nárokovat ochranu osobnosti zemřelého. Registrovaní partneři se automaticky počítají jako osoby blízké. Na registrované partnerství musí brát ohled také úřad práce při hledání zaměstnání.
Pro účely sociálních dávek jsou partneři posuzování společně. Existencí registrovaného partnerství nelze obhajovat odebrání dítěte biologickému rodiči. Partner se může stát poručníkem nebo pěstounem dítěte, ale nemůže si ho osvojit. Pokud jde o změnu příjmení – prohlášení o změně příjmení se před uzavřením registrovaného partnerství nedělá, ale proces partnerství je pro změnu příjmení podle druhého partnera dobrou příležitostí. Žádost podává osoba, která si chce příjmení změnit. Podává ji na matričním úřadě, kde je přihlášena k trvalému pobytu.
Proces uzavření registrovaného partnerství je u nás zpoplatněn. Osoby bez trvalého pobytu zaplatí za uzavření na našem území tři tisíce korun. Pokud zde má aspoň jedna z osob trvalý pobyt, jsou to jen dva tisíce. Povolení o prohlášení před jiným matričním úřadem je zpoplatněno sumou jednoho tisíce korun. Pokud potřebuje cizinec doklad o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství, či se vstupuje do partnerství v zahraničí, stojí to 500 Kč.
