Pro mnoho lidí představuje nástroj osobního bankrotu často jedinou cestu, jak se dostat z dluhů. Ty by je jinak pronásledovaly celý život. Pokud jste se i vy dostali do kolotoče splátek, které už nezvládáte, možná se následující informace budou hodit i vám.
Co je to osobní bankrot
Jinak také oddlužení fyzické osoby je u nás proveditelné od ledna 2008. Je upraven novým insolvenčním zákonem.
O jednotlivých případech osobního bankrotu rozhoduje soud, ke kterému dlužník podává návrh na zahájení procesu osobního bankrotu. K tomuto návrhu přikládá dlužník soupis majetku, závazků, příjmu za poslední tři roky spolu s písemným souhlasem nezajištěného věřitele. Na všem musí být podpis dlužníka, případně dalších spoludlužníků.
Fyzickou osobu lze oddlužit v zásadě dvěma způsoby. Prodáním veškerého majetku, nebo životem po dobu pěti let na úrovni životního minima. Dlužníkovi je určen splátkový kalendář. Osoba musí pracovat a nevyhýbat se práci. Stejně tak je nutné, aby zpeněžil veškerá dědictví či dary – pokud těmto podmínkám nedostojí, hrozí mu konkurz. Pokud je naopak splní, je po pěti letech zbaven dluhů.
Celý proces je pod přísnou kontrolou a je určen insolvenční správce, který na něj dohlíží.
Existují ale i typy finančních závazků, kterých se nelze osobním bankrotem zbavit – hlavně hypotéka a leasing. Půjčka je totiž jištěna nemovitostí či vozem a věřitel by na tom v případě osobního bankrotu vždy prodělal.
Jaké jsou podmínky osobního bankrotu
Na tomto místě je třeba zdůraznit, že osobní bankrot není rozhodně možností pro každého. Poté, co jednotlivec podá žádost, zváží soud celou situaci a také to, jestli plníte dané podmínky. Nikdo nemá na osobní bankrot právo ze zákona.
Velmi podstatná je skutečnost, že dluhy nesmí pocházet z podnikání. Osobním bankrotem je možné oddlužit jen fyzické osoby. Krom toho je podstatné také to, aby dlužník mohl pokrýt aspoň 30 % celkového dluhu. Je ale možné se na nižší částce domluvit přímo s věřitelem – věřitelé celkem často souhlasí, protože je jim jasné, že jinak nemusejí také dostat nic.
V celém procesu je potřeba ukázat poctivý a aktivní přístup samotného dlužníka, který se opravdu chce a snaží zbavit svých dluhů.
Osoba se nesmí dostat do dluhů lehkovážně a posuzuje se také skutečnost, zda nebylo dlužného stavu dosaženo schválně právě za účelem vyhlášení osobního bankrotu.
